Kariéra

Pod pojmem kariéra se většinou rozumí profesionální vývoj. Slovo kariéra je z francouštiny, kde slovo carrière znamená cesta. V mnoha jiných, mimopracovních oblastech, se však slovo kariéra používá také. Označuje se jím životní cesta, nebo vývoj nějaké konkrétní situace. Například drogová kariéra. Asi nejčastěji se však rozumí pod tímto slovem růst, zlepšování se v nějaké práci. Asi proto, že pokud se něčemu věnujeme, tak se v tom obvykle zlepšujeme...

Z dosavadní kariéry se dá nejednou zjistit mnoho o tom, jak se někomu v práci daří. Zejména personalisté mohou ze zkušenosti vyhodnotit, jak se vyvíjí Vaše situace, pokud jim dáte svůj kariérní životopis. Mají zkušenosti, jak rychle se ze začínajícího pracovníka stává zkušený a později možná řídící pracovník. Právě tyto změny v kariéře jsou jakési body zlomu, které určují pracovní růst.


Profesní kariéra

Je přirozené, že asi každý zaměstnanec má zájem o to, aby se ve své kariéře postupně stále zlepšoval. Pracovní praxe tomu nahrává, a pokud nedělá příliš mnoho chyb, bude stále úspěšnější. Spolu s tím bude stoupat i jeho finanční ohodnocení a to je asi ta nejdůležitější stránka toho, že se nám v kariéře daří . Co si budeme říkat. Do práce chodíme proto, abychom měli peníze. Je rozdíl, jestli za 8 hodinovou pracovní dobu dostanete 1600 kč, nebo 16000 kč . Proto je jen logické, pokud dbáme o to, aby se nám dařilo.

V pracovní kariéře často mohou bránit faktory, které zvenčí nemusí být viditelné.

Je mnoho firem, ve kterých jsou zaměstnanci nahraditelní. Jejich popis práce je jednoduchý a jasný. Je možné je hravě nahradit. Pak je pro zaměstnavatele zbytečné, aby se snažil stimulovat nějaký kariérní růst. Proč?
V jiných firmách může být kariérní růst předmětem soutěže. Ve skutečnosti to však může být jen umělé soutěžení. Na úvod dostanete žalostně malou mzdu a pokud se budete snažit, bude se Vaše "kariéra" zlepšovat a později vyděláte o něco více.
Jsou i instituce (zejména v nepodnikatelské sféře, ale může se to týkat i korporací), kde je kariéra jen odrazem toho, jaké máte známosti. Na lepší místa jsou povyšováni pracovníci podle známostí, ne podle schopností.

V mnoha případech tedy kariéra nemusí přesně odpovídat tomu, jaké má pracovník vlastnosti. I z toho se dá vytušit, že kariéru zdaleka neovlivňuje jen to, jak se vyznáte ve své práci. Významně ji spoluurčuje především Vaše schopnost komunikovat. Teď to není myšleno tak, že byste manipulovaly druhými. Ale kvalitní komunikace, dobré vztahy a k tomu prvotřídní pracovní výsledky by v normální firmě měli znamenat rychlou kariéru, protože takoví lidé jsou všude ceněni.

Firmy, kde kariéra není možná

Víme však, že všude to takto nefunguje. Jsou i firmy, kde se profesní růst odvíjí od toho, kdo se s kým zná. Tam, kde si schopných lidí neváží, schopný člověk dlouho nevydrží... Takové prostředí se dá rozeznat poměrně rychle. Ve firmě najdete mnoho pozoruhodných lidí, kteří tam na první pohled nemají co dělat. Podnapilý zaměstnanec (chudák, má rodinu a děti), neschopný nebo nepříjemný šéf (náhodou majitelův švagr) a podobné znaky. V takové firmě kariéru neuděláte, protože pokud jste neschopní, tak zapadnete. Pokud jste schopni, na Vaší práci budou přiživovat ti, kteří jsou ve firmě udržování uměle.

V takových situacích je nejvýhodnější takovou práci rychle opustit. Pokud totiž vedení nevadí, že se jim ve firmě rozmáhá socialismus, asi to bude jen horší. Firma, která má hodně špatných pracovníků, bude mít obvykle i špatné hospodářské výsledky a nebude mít mnoho peněz na Vaši odměnu. Navíc pokud je trend, že je lepší pracovní místa obsazovat po známosti, podobně to bude zřejmě i s penězi.


Kariéra a kariérismus

Nejednou jsme svědky toho, že snaha o kariérní růst je označena za kariérismus. Ještě za socialismu to bylo slovo označující jednu z nejhorších vlastností občana (ani maloměšťák nebyla lichotka). V té době nebyly nastoleny tržní podmínky, a tak pracovní trh nevyžadoval příliš velký pracovní výkon. V některých profesích se sice alespoň něco udělat muselo, ale v mnoha organizacích se nedělo nic. Tam se potom kariéra dala dosáhnout opravdu jen na základě známosti, či stranické legitimace.

I proto se se slovem kariéra dodnes spojuje i slovní spojení "široké lokty". Vytváří se tak obraz člověka, který jménem kariéry postupuje za svým cílem hlava - nehlava. I dnes najdete lidi, kteří se za každou cenu chtějí v řadě dostat hned k okénku, nebo alespoň před Vás. Toto chování je společensky odmítáno. Nikdo nemá kariéristy rád. Je však otázkou, nakolik úspěšná je v takovém případě slušnost.

Pokud agresivní žena předběhne v čekárně, ušetří možná hodinu čekání a odejde spokojená. 10 lidí, které předběhla, však bude naštvaných. Pokud ona nemá problém se svým svědomím, zvítězila. Byla nejefektivnější. To, že ostatní řeknou, že je to svině, je sice hezké, ale oni čekají, zatímco naše potvora je už doma. Předbíhání není obecně schvalováno, ale když se nad tím zamyslíte, je to vlastně hra. V prostředí, kde jsou volně definovaná pravidla, postavená na slušnosti, se snadno najdou paraziti. Pokud je kořist z parazitního jednání větší než ztráta, je jisté, že je těžko něco udělat.

Proto i profesní kariéra nejednou záleží na tom, abyste byli ve správnou chvíli na správném místě. Na známostech, Vaší oblíbenosti a také na štěstí.


Jaká pravidla má kariéra

Pokud tedy máte zájem o to, abyste kariérní posouvali, budete s tím muset něco dělat. Základem je mít jasně stanovený cíl. Tomu pak můžete podřídit své chování. Musíte si mapovat situaci ve firmě. Jakým klíčem jsou vybíráni pracovníci, kteří postupují ? Kdo o tom rozhoduje? Jak často?

Abyste se mohli kariérně rozvíjet, je samozřejmostí, že musíte ovládat svou práci. Zde není o čem debatovat. Denně musíte číst informace nejen ze svého oboru, ale i z blízkých oblastí. Musíte být expertem, musíte umět řešit problémy. A musíte umět také dobře komunikovat. Pokud si vytvoříte jméno, že jste specialista, který se vyzná, umí řešit problémy a je dokonce příjemný, kariéra by měla být přímo hvězdná. Pokud ne, utíkejte do jiné firmy.

Nejednou se však stane, že budete muset kariéře i pomáhat. Trocha manipulace je někdy asi třeba. Tu a tam na sebe upozornit, být milý na lidi, kteří mají vliv. Existuje na tohle téma i dost literatury. Pokud jste v pozici, kdy kariéra rozhodne o tom, jaký máte příjem, tak je logické, že se budete snažit dostat se dopředu. Je to věc efektivity. Zároveň je jisté, že některé lidi asi předběhnete. Pokud to nebude úplně spravedlivé (a což je zcela spravedlivé?), potom se raději na kariéru vykašlete a běžte podnikat.


Vyplatí se kariéra, nebo podnikání?

I jako podnikatel, či živnostník zjistíte, že je to stále jen hra na kariéru. Akorát o svém úspěchu již rozhodnete více Vy, než nějaký Váš nadřízený. Jako živnostník máte k dispozici stejné nástroje, jako kdybyste chtěli dělat kariéru. Musíte pracovat a podat dobrý výkon. Musíte si dělat reklamu a tím manipulovat druhé, aby si Vás všimli. No, a pokud Vám dá zákazník zakázku, tak to zároveň znamená, že jinému živnostníka ji nedal. A znovu jste tam, kde jste možná být nechtěli - v soutěži o větší krajíc chleba.

Bohužel, i když stavíme paneláky, stále žijeme v džungli, kde vítězí ten, kdo zvolí účinnější strategii. Jednou to může být síla, jindy trik.

Je jisté, že zvolit si podnikání jako kariéru je náročnější volba. Vyžaduje více sebekázně a odvahy. Na druhé straně, pokud se Vám začne dařit - a nemusí to být právě globální úspěch - budete spokojeni. I průměrně úspěšný živnostník či podnikatel zpravidla nechce jít "dozadu", do zaměstnání. Jako živnostník vydělá možná nějakou tu tisícovku. V korporaci by za podobnou práci vydělal možná dvě. Proč zde neplatí pravidlo, že je výhodné volit efektivnější strategii? Asi proto, že s podnikáním přichází i značná míra svobody a samostatnosti. Pro schopného člověka je lepší, pokud řídí sám sebe. Není svázaný předpisy. Tvoří je. Taková kariéra je příjemnější. I za cenu, že rozjezd trvá možná i pár let a není jistý.


Kariérní růst náhodný a řízený

Už jsme si řekli, že kariéra nezáleží jen na tom, jak moc se ve věci vyznáte. Ani na tom, jak dobře vykonáváte Vaši práci. Někdy se na vyšší pozice dostávají pracovníci za zásluhy, na základě věku, nebo "přes postel". Nejhorší na takovém prostředí je to, že Vy se můžete o svou kariéru ucházet jen nezávazně. Můžete uplácet, lichotit, intrikovat, a přesto nemáte velkou jistotu, zda se Vám kariéra vůbec podaří.

Vím, jistota neexistuje nikde, ani v podnikání . Jen je dobré odhadnout, jaké máte šance.

Pokud se v kariéře chcete dostat na místo vedoucího, jak dlouho je schopen se udržet takový vedoucí? Jsou instituce, kde se někdy i 20 let vedoucí nezmění. Můžete celou dobu čekat jako možný nástupce. Pokud Vás nevyberou, může trvat dalších 20 let, než se to místo zas otevře. V jiných případech zase může být problém v tom, že na vysokém postu se střídá šéf velmi často. Je tedy mnohem větší šance, že i Vám se podaří to místo získat, ale pravděpodobně jen nakrátko. Co potom? Má to tedy smysl?

 

Učítě má, všechny zkušenosti se Vám budou hodit

Váš DŽOB tým